A číst si. Knížky mám už nějakou dobu hrozně ráda. Jsem schopná přečíst klidně jednu za celý den a nemyslím tím jen romány. Poslední dobou velmi často zabrousím do mnohem namáhavějšího tématu např. Druhá světová válka. Není žádnou tajností, že se o toto období dějin zajímám. Důvod je jednoduchý, moji předci si tou válkou prošli, dá se říct, že více než normálně. Praděda byl němec, takže je to jasné. Už od mala znám nejdůležitější události i to, co se přihodilo předkům, tudíž se o tu dobu zajímám mnohem víc. Nejen kvůli jedničce z dějepisu (mého nejoblíbenějšího předmětu) ale také kvůli historii rodiny.
Nejvíc mě dokáže naštvat názor některých spolužáků jako: No jo ty jsi taková fašistka.
Nebudu zakrývat svou chuť jim někdy pořádně fláknout a vymlátit z nich takové sprosté nápady!!
(Ale dost o nich, jsem ráda, že je nevidím.)
Taky jsem se zmínila o hudbě, což je bohužel další téma, které milí spolužáci probírají hlavně aby mě naštvali. A že se jim to daří. Je mi jedno, co kdo poslouchá, každého věc, ne? I když názor na jednotlivé skupiny mám, nikdy ho neříkám nahlas, protože každý má svůj styl.
Moji srdeční záležitost hudby asi pozná každý, co se týče designu. Nestydím se za to!!
Takové oznámení na závěr: Blog mě zatím chytnul, takže bych měla přidávat články poměrně pravidelně. Nevím, jak to budu stíhat, až se zase naladím na vlnu druhého pololetí, já to ale vymyslím. Doufám, že moje útočiště nenajde nějaký milý spolužák nebo spolužáci, na které si asi občas (jaký občas, vždy!!) postěžuji.
Večer se možná ozvu,
tak zatím..
adelle
Něco máme společnýho mí předchudci jsou taky němci a taky právě praděda =) ale myslím že ve válce nebyli =) jinak asi všecko máme společnýho.Já denně poslouchám urážky na můj styl hudby
OdpovědětVymazat